Umělá solná jeskyně

Včera jsme vyrazili s rodinou na takový malý výlet za hranice do Polska. Navštívili jsme Kudowa Zdroj, to jsou takové malé lázně hned za hranicemi a není to od nás vůbec daleko. Cílem našeho výletu byla solná jeskyně Galos.

Solná jeskyně - Kudowa Zdroj

Nutno říct, že se o opravdovou jeskyni nejedná. Je to pouze uměle vytvořená místnost, která skutečně vypadá jako jeskyně s krápníky decentně podsvícená. Na zemi je pak vrstva soli. Zkoušel jsem zde fotit, ale snímky se moc nepovedly. Byla tam dost velká tma, i když se s tím interní blesk celkem popral a světlo se tam krásně od stěn odráželo. Problém byl v kompozici snímku, kde jsem ani v hledáčku ani na LCD neviděl co vlastně fotím. Byla to zvláštní zkušenost. Proč je na obrázku vlevo dole ten tmavý roh vysvětlím v některém dalším článku.

Dovnitř vás pustí asi na 45 minut. Uvnitř se leží na lehátkách, relaxuje se a dýchá vzduch prosycený solí, která má mít lečebné účinky. K tomu vám potichu hraje relaxační hudba. V určitou hodinu (v našem případě v 11 hod.) je vstup povolen pro rodiče s dětmi, které si tam mohou hrát se solí jako by byly na písku. Vstup pro dva dospělé a jedno dítě přišel na 42 Zlotých (300 Kč). Pokud byste někdo chtěl toto centrum mořského mikroklimatu navštívit, nezapomeňte si vzít náhradní ponožky, bez kterých vás tam nepustí, nebo si je budete muset koupit za 2,50 Zl.

Odpoledne jsem pak ještě navštívili Wodny Swiet s tobogánem dlouhým 92 m. Vstupné do bazénu na 1 hodinu pro dospělé 11 Zl a dítě nad 4 roky za 3,50 Zl. Miminka mají vstup zdarma.

Kobylka – makro

Vyfotit malinkatého živočicha, který není větší jak 5 cm bývá občas problém. Samozřejmě pokud máte objektiv, kde je zoom jako kráva, tak to takový problém není. Ale v mém případě bylo použito pouze makro.

Kobylka

Taková žížala nebo brouček, ten vám tak rychle neuteče. Ale co když chci nafotit kobylku? Hop,… a je pryč. A než se stačíte přiblížit, natož zaostřit, tak je v čudu.
Ale není to tak hrozné nakonec se to podaří.
Jaké máte zkušenosti s lovem broučků můžete sdělit v komentářích.

Moje oblíbená piva

K napsání tohoto příspěvku mě přivedl Šňůrův článek o jeho oblíbenosti piva. Nikdy jsem se vlastně nezamýšlel nad tím, která piva mám oblíbená.

Zde je můj žebříček:

1. Plzeňský Prazdroj 12°
2. Gambrinus 10° i 12°
3. Primator 12°
4. Braník 10°
5. Krušovice 10° i 12°
6. Radegast 12°
7. Velkopopovický Kozel 12°
8. Černá Hora 12°

Pravda je, že v restauraci se vždy zeptám, co mají za pivo, než si ho objednám. Nejsem žádný pivař, ale prostě některá piva nejsou vůbec dobrá, tak proč bych si ty patoky dával.

Připravil jsem pro vás anketu. V ní se můžete vyjádřit, kolikatistupňovému pivu dáváte přednost. Ve svém okolí pozoruji, že dříve se u nás pilo více dvanáctky. V podstatě v hospodách točili výhradně dvanáctku. Ale za poslední tři roky se prosazuje i desítka. Že by v tom byla cena piva?n

Související odkazy:

Pivovary na Seznamu

Jiráskův domek z ruky

Tak zase něco z archívu. V době, kdy jsem ještě neměl stativ, jsem se procházel kolem rodného domku Aloise Jiráska. Naštěstí byl zrovna Jiráskův Hronov (to je takovej ochotnickej festival) a tak byl domek pěkně nasvícen a tak jsem to zkusil.

Jiráskův domek

Pravda je, že pokud chcete ve městě fotit jakoukoliv architekturu, tak se vám tam vždy připlete nějaký rušivý element. Jako třeba v mém případě dopravní značka.

Seznamování s makrem

Před rokem v červnu 2003 jsem si koupil svůj první digiťák Olympus C-4000. Bylo potřeba si všechny jeho funkce vyzkoušet. A došlo i na makro.

Seznamování s makrem

Nejblíže byla koupelna s tekoucí vodou a tak vznikla i tato fotografie. Na nich si především cením to, že ač jsem se s foťákem teprve seznamoval (měl jsem ho sotva 14 dní), tak se docela povedly.

Pouť s ohňostrojem

Včera byla u nás pouť s ohňostrojem. Měl začínat v 22:00. Tak jsme se synem vyrazili. Vůbec jsem si nedělal iluze o tom, že začnou včas. A tak tu půlhodinku čekání jsem trávil focením atrakcí. Je to foceno jen tak z ruky, protože to množství lidí na náměstí nějakej stativ zcela vylučovalo. I tak mě překvapilo, jak fotka dopadla při čase 1/2 vteřivy.

Centrifuga

Kterak jsem redukční tubus vyrobit nechal.

Že jsem si koupil digiťák Olympus C-4000 jsem vám již vyprávěl. Chtěl jsem si vyjížděcí objektiv nějakým způsobem chránit a tak jsem se rozhodl, že si pořídím redukční tubusek s UV filtrem. Zapátral jsem na internetu kolik by takový tubusek stál. Byl jsem nemile překvapen, když za takovej kus trubky chtěli takové peníze.

S kamarády jsme se rozhodli, že si jej raději necháme vyrobil. V jednom obchodě jsme si u ochotného prodavače vypůjčili redukci 41->52 firmy Soligor. Oměřili jsme ji a u šikovného soustružníka nechali vyrobit. Nakonec z toho vznikla webová stránka, pro podobné kutili, jako jsme byli my.

No a pak už stačilo koupit již zmiňovaný filtr a krytku a ochrana byla hotova.

PS. Kamarád si k tomu ještě koupil Soligor konvertor 2x a vše funguje perfektně. Jak to vypadá namontované na fotoaparátu můžete vidět na již zmíněné webové stránce.

Můj první digiťák

Olympus C-4000zoom

Takže začneme. Čím vlastně fotím? V červnu 2003 jsem si koupil můj první digitální fotoaparát Olympus C-4000. Tehdy stál bratru 14.250,- Rozhodování o koupi bylo obtížné. Nejsem žádný profík, ale mačkat jen spoušť se mě taky nechce. Rád si vše nastavím k obrazu svému.

Limitujícím faktorem byla samozřejmě cena. Zkrátka dražší jsem si nemohl dovolit. Při rozhodování o koupi nového foťáku hrálo roli několik důležitých událostí.

Tak za prvé, kolega v práci si koupil dva měsíce před tím také nový digiťák a o ničem jiném nemluvil. V podstatě se dá říct, že mě do toho naočkoval.

Za druhé. Rodinný kompakt tak nějak dosluhoval. Né že by snad přestal fotit, to né, ale byl ulomený uzávěr baterek a musel se zavírat takovým zvláštním „porychtungem“.

No a snad nejvážnějším důvodem k nákupu digitálu byly nemilé příhody s vyvoláním fotek z dovolených. Sposta lidí mě ani nevěří, že během tří let, kdy jsme byli dvakrát na dovolené, tak nemáme ani z jedné ani fotku. První dovolená stála více jak deset tisíc. Poznávací zájezd projel mimo jiné Francii, Andoru, Španělsko, Portugalsko, přes Gibraltar do Afriky, Monako. Po příjezdu jsem já blb nechal vyvolat všechny tři filmy najednou a tešil se na krásné fotky. No a z více jak sta fotek nám neudělali ani jednu, protože se filmy údajně zasekly v mašině na vyvolání a všechny se osvítily. 😦 Již nikdy více nedávat vyvolat všechny filmy najednou!!!

Druhá dovolená byla jen pobytová na Slovensko do Veľkého Mederu. Vyfotil jsem jen jeden film s 24 snímky. K mému překvapení se mě vrátily negativy jen od osmi a půl snímku. Ano zase jim to asi zůstalo v nějakým automatu a poslední snímek byl viditelně přetrhnutý. A co více, nikde žádná omluva, jako že se jim to tam posr… Po několika reklamacích jsem z nich alespoň vymámil nový film, ale omluvy jsem se nedočkal.

No a tak jsem na další dovolenou raději koupil digitální foťák, abych nemusel spoléhat na nějaký paka, který neuměj ani vyvolat film.

Dovolená Velký Meder 2003

Velký Meder 2003 – Slovensko

Termín:	12.-19.7.2003
Místo:	Veľký Meder, SK
Ubytování:	v soukromí
Stravování:	pouze večeře
Cestovní kancelář:	CA PRECIS
Doprava:	Karosa Lux, Krejza Petr, Eurobus, Hejtmánkovice 37, 550 01 Broumov
Osoby:	2 dospělí, 1 dítě (Mareček 4 roky)
Cena celkem:	8770 Kč

Příprava na dovolenou

Vyměnili jsme si 3000 SK (v kurzu 77⁷⁷ Kč za 100 SK). SK byly dražší něž před rokem. Cestovní zdravotní pojištění stálo u VZP 360 Kč pro 3 osoby (17Kč/den pro dosp., 11Kč/den pro dítě).

Obecně o Veľkém Mederu

O historii termálního koupaliště si přečtěte na webu Veľkého Mederu. Termální koupaliště s pěti bazény, tobogánem a skluzavkou, vstupné 70 SK na den, děti 50 SK. Vedle je krytý bazén se sedacím a perličkovým bazénem, vstup 50 SK. Koupaliště a krytý bazén nejsou propojeny a ani zde nefungují vrácenky. Na náměstí je obchodní centrum Billa (potraviny). Hned vedle je cukrárna s dobrou zmrzlinou. Po celém městě jsou malé obchůdky (soukromníci) především s ovocem a zeleninou za dobré ceny. U náměstí je obchod s výpočetní technikou, kde mimo jiné možnost veřejného internetu (cena 1 SK/min), ten je i v krytém bazénu.

plavecký bazén:	hloubka: 2m teplota: 25°C plocha: 1250m2
rekreační bazén „Z“ pro neplavce:	hloubka: 0,20-1,65m teplota: 33°C plocha: 525m2
italský bazén s tobogánem a skluzavkou:	hloubka: 0,80-1,70m teplota: 28°C plocha: 300m2 délka tobogánu: 98m délka skluzavky: 18m
brouzdaliště (do 5ti let):	hloubka: 0,20-0,50m teplota: 30°C plocha: 312m2
sedací bazén s termální vodou (pro starší 15 let):	hloubka: 0,80m teplota: 36°C plocha: 586m2
údaje jsou bez záruky, nikde v areálu termálního koupaliště se mi je nepodařilo zjistit

1. den – sobota 12.7.

Autobus nás nabral na hronovském náměstí v 4⁵⁵ hod. Zastavujeme ve Velkém Poříčí u hasičárny a nabíráme vedoucího zájezdu pana Hurdálka jež je i vlastníkem CK Precis, se kterou cestujeme. Sedíme hned za řidičem, takže hned v Náchodě vidíme na předním skle, že začalo trochu poprchávat.
Na cestu to je dobré počasím, ale na koupání moc né. Ráno jedu v kraťasech a v mikině, přestože je zatím jen 8°C. Přes Českou Skalici a Jaroměř přijíždíme v 5⁴³ do Hradce Králové, kde nastupují další rekreanti. Už se trochu oteplilo asi na 15°C a neprší. Další rekreanty nabíráme v 6³⁰ ve Vysokém Mýtě a v 7²⁰ ve Svitavách. To již byli poslední a autobus je plný. Vedoucí zájezdu nyní mohl všem zdělit nějaké organizační věci ohledně stravování a fakultativních výletů. V 8 hodin opět začalo pršet. O 20 minut pozděli zastavujeme u benzinky na toaletu. Na slovenské hranice u Břeclavi přijíždíme v 9⁴⁵. Předjíždíme dost velkou frontu osobních aut (odhaduji tak na 3 hodiny). Odbavení trvalo zhruba 15 minut a pokračujeme v cestě již po Slovensku. Nemáme slovenskou dálniční známku a tak sjíždíme z dálnice a jedeme směr Kůty a Malacky (10²⁰ hod.). Mimochodem stále prší. Kolem jedenácté projíždíme Bratislavou. Po půlohodině děláme další přestávku na toaletu. Už přestalo pršet, ale je stále zataženo. Do Veľkého Mederu přijíždíme ve 12³⁰ hod.
Autobus rozvezl rekreanty, kteří byli ubytováni v soukromí (včetně nás). Bydlíme v paneláku na Želiarské ulici č.p. 1996 na sídlišti M. Corvina u paní Petronely Petöcz. Dala nám na sebe telefonní číslo, kdyby bylo potřeba a další důležité informace. S ubytováním jsme velice spokojeni, i když na koupaliště to je přeci jenom kousek cesty.
Odpoledne zase prší a tak jsme zašli mezi čtvrtou a pátou na nákup do hypermarketu Billa. Koupili jsme nějaké základní potraviny a něco ke snídani. Dělám taky první fotky novým digiťákem, jen aby se neřeklo (všechny fotky si můžete prohlédnout ve fotogalerii). Na večeři jsme večer dorazili v 18³⁰, cesta od ubytování trvala velmi volným krokem asi 20 minut. Restaurace a hotel Thermál byla od loňska zcela přebudována a nutno říci, že vypadá velmi dobře. K věčeři byla česneková polévka, kuřecí prsa plněná po pařížsku s rýží, jako dezert meloun. Před večeří jsme si koupili 3 koláče s tvarohem za 22⁵⁰ SK na zítřejší snídani. Procházkou jsme se vrátili na ubytování kolem osmé.

Veľký Meder 2002

Veľký Meder 2002 – Slovensko

Termín:	3.-10.8.2002, 8 dní
Místo:	Veľký Meder (Čalovo)
Ubytování:	v soukromí (2-5 lůžkové pokoje s možností vlast. vaření, soc.zař. společné pro 2-4 pokoje) nebo Hotel Thermál (spíše ubytovna, společné soc. zařízení)
Stravování:	snídaně 55 Kč/den, polopenze: 150 Kč/den
Cestovní kancelář:	CA PRECIS – Miloš Hurdálek, Martincova 103, 549 32 Velké Poříčí
Doprava:	Karosa Lux, Krejza Petr, Eurobus, Hejtmánkovice 37, 550 01 Broumov
Osoby:	2 dospělí, 1 dítě (Mareček 3 roky)

---

Příprava na dovolenou

Vyměnili jsme si 1500 SK v kurzu 68.77Kč/100Sk u České spořitelny (bez poplatku). Cestovní zdravotní
pojištění jsme uzavřeli u VZP, 17 Kč/den pro dospělého a 11 Kč/den pro dítě (celkem 360Kč). Pojištění
na Slovensko nemuselo být, ale v případě pojistné události VZP by hradila jen částku, kterou by platila
při ošetření v ČR.

Obecně o Veľkém Mederu

Termální koupaliště s pěti bazény, tobogánem a skluzavkou, vstupné 50Sk. Krytý bazén se sedacím a
perličkovým bazénem, vstup 50Sk. Koupaliště a krytý bazén nejsou propojeny. Při pobytu dospělí platí poplatek za rekreační pobyt 10Sk/den, nebo 50 SK/týden. Na náměstí obchodní centrum Billa (potraviny). Vedle cukrárna s dobrou zmrzlinou. Po celém městě malé obchůdky (soukromníci) především s ovocem a zeleninou za dobré ceny. U náměstí obchod s výpočetní technikou, kde mimo jiné možnost veřejného internetu (cena 0,50 Sk/min).